Slash - těžký rockový večer

Datum vydání: 25.06.2010 11:00

Slash – kytarová hvězda známá především svou hrou u Guns N´Roses se se svou koncertní šňůrou na podporu svého sólového alba zastavil i v našem nejhlavnějším městě. Studiová nahrávka nabízí hard-rock-heavy styl, který se tak nějak dal očekávat. A nezklamal. Také díky netradičním hostům, jako například Fergie, či Cypress Hill.

Bylo by asi trochu pošetilé myslet si, že by se taková sestava objevila i na Pražském koncertě, na druhou stranu, hlavní interpret je stejně tím, kdo je nejpodstatnější. .. Večer začala česká předkapela Hentai Corporation, která hraje hudbu jenž nejvíce odkazuje na Thrash a Heavy metal. A podle toho se také hudba dynamicky valí kupředu a zpěvák řve a i klasicky vysoce zpívá. Kapela působí celkem přirozeně a lidé na ni positivně reagují. Světla spolupracují, scéna je zaplněna zmítajícími se hudebníky. Asi nejextrémněji působí zpěvák, který svou hlavou tak mocně spolupracuje s rychlým rytmem, že by se i kdejaký fanda Death-metalu nad jeho počínáním podivil. Inu, když to tak ale cítí, nechť je sám sebou, posměšný pohled si rozhodně nezaslouží. Předskokani si uvědomují svou pozici, což potvrzuje vokalista zvoláním „pokusíme se nebejt ojeb“. Což se jim daří i díky pestrým aranžím a snaze o originalitu v rámci hudebního vymezení. Jejich počínání tak uběhlo bez větších výhrad a asi tak po půlhodince přenechávají pódium prázdnotě, kterou po chvilce čekání zažene … Slash – a první píseň Ghost, z nového alba. Heavy-hard-rocková jízda začíná. Spolu s ní, se za hudebníky vztyčila plachta s nezbytnou symbolikou drsnosti – lebka s pařáty. Sám Slash je v klasickém outfitu s cylindrem, šátkem, teniskami a oděním, které dává na odiv jeho tetování. Inu, takový, jak má být. Následuje další píseň – Nightrain. Myles Kennedy , zpěvák, který svým výkonem dává tušit, že dnešní večer bude zabarven trochu více do vyšší tónů, než je laděno studiové album. To by však ale nikomu vadit nemělo a ani se tak nezdá. Fanoušci nadšeně tleskají a dávají mezi písněmi vědět, že jsou opravdu přítomni. Tesla je sice zaplněna tak z poloviny, ale ta „větší půlka“ přítomných je v sekci u pódia, což na atmosféře jen přidává. Samotné pódium je vyřešeno poměrně jednoduše, zesilovače/komba, bicí atd. čili klasické příslušenství kapely a za hudebníky černým světlem nasvícená (již zmíněná) plachta . Takový popis sice může znít tak, že by divácké oko mohlo při sledování dění strádat, ale opak byl pravdou. Totiž – ono toho nebylo více potřeba. Žádné zvláštní efekty, kromě světel, nebyly přítomny, a nevadilo to, jen by rozptylovaly Slashova kytarová sóla a písně jako takové. Ty se nedrželi jen striktně posledního počinu kytaristy, ale došlo i na známé písně z jeho předchozí kariéry. Například při písni Civil war si zazpívalo i publikum, které bylo zcela určitě velmi dobře obeznámeno s produkcí Guns N´Roses . Takhle se starší písně mísily s novějšími po celou dobu. Došlo také na čistě sólovou kytarovou chvilku, bez dalších nástrojů. Ta však působila trochu rozporuplně. Sice byla možnost si vychutnat zvuk osamocené sólové kytary, ale hra nebyla tak bohatá a nápaditá, jako při vyhrávkách v rámci ucelených písní. Tento pocit však vzal za své, když se rozehrála skladba Sweet Child O’Mine následovaná By The Sword , která roztleskala nejen fanoušky v předních řadách. A nálada se stále zlepšovala . Po odchodu hudebníků k zákulisí bylo jasné, že už moc dlouho hudební vystoupení trvat nebude. Návrat, přídavek. Paradise City – nic více hitové už přijít nemohlo. A tak přišel konec.

Celkově vzato – vystoupení to bylo příjemné, bez zbytečností a s klasickým přístupem k Hard‘N‘ Heavy, bez toho, aby působilo pozérsky, ale právě stylově. Slash mohl místy vypadat trochu skromně, ale stačilo se zaposlouchat do tónů kytary a sledovat jeho poskakování po pódiu a bylo jasno. Fanoušci si koncert užili a vypadalo to tak, že i kapela byla se svým počínáním spokojena. Koncert dobrý, všechno dobré ..