Seal - hlas a pohodová atmosféra soulu

Datum vydání: 12.07.2010 18:00

Britský zpěvák Seal se po dvou letech vrátil do Prahy a dokázal, že stále zůstává výjimečným zpěvákem.

Ale ještě předtím, než se o tom mohli přesvědčit diváci v Tesla Areně, byl vymezen čas pro předskokanskou kapelu Navigators .

Ti se své role zhostili slušně. Pohodová hudba funky-soul-rap-disko stylu se rozléhala koncertní halou a vytvářela tak příjemné prostředí, které se hodilo do vedra, které dávalo smysl používání deodorantů.

Zpěvák, zpěvačka a rapper, tři vokální projevy vkusně zapojené do sebe a hudebníci hrající nenáročný hudební doprovod. Z toho tak trochu vyplývá, že Navigators kladou důraz na hlasové hudební projevy. Což je dobře, jelikož se tím hudba stává členitější a zajímavější, zvláště když zpěvák i zpěvačka svůj hlas skutečně ovládají. S publikem komunikuje především mladý rapper, který, i když má na starost především frázovanou složku hudby, snaží se diváky rozezpívat. Což se mu i vcelku daří a lidé jsou vtáhnuti do aktivního tvoření hudby. Inu, nálada se zdá být naprosto v pořádku, a tak může začít mírná časová prodleva mezi předkapelou a kapelou.

Chvilka po deváté – a už to začíná. Vydatné, několikaminutové „intro“ v pohaslé hale má trochu mrazivý nádech, který naruší jen funková kytara a minisólo trumpetistky.

Pak přichází na pódium samotný Seal a začíná zpívat. Už z prvních vteřin poslechu, je jasné, že je jeho hlas ve skvělé formě a že dnes večer má co nabídnout. Spolu s jeho začátkem se ještě rozsvěcí za hudebníky veliká obrazovka s projekcí, která zobrazuje např. značky pro radioaktivitu a biohazard.

Seal pokračuje písní od Jamese Browna – It's A Man's M­an's Man's Wor­ld. Čili je jasné, že se nebude stroze držet jen svých textů.

Projekce se změnila na prezentaci zpěvákových fotek, na nichž je on sám. To působí trochu egoisticky, ale vzhledem k tomu, že to takto pokračuje jen chvíli, je to snesitelné. Ovšem to, co je na obrazovce vidět v dalších písních, působí poněkud rozporuplně. Virtuální procházka počítačově vytvořeným obilným polem, padající notičky taktéž vytvořené počítačovou grafikou a další… Vše zpracováno stylem let devadesátých, což stále ještě nelze vnímat jako „retro“. Chvílemi se dokonce zdá, že má projekce i nějaké technické potíže. Sealova hudební historie je poměrně dlouhá, ale proč nejít trochu s dobou nebo si více pohrát s invencí? No, nevadí, alespoň je jistější, že zraky diváků budou směřovat na hlavního interpreta nebo na kapelu. Ta svou pozici doprovodu zvládá bezchybně. Spíše jednodušší instrumentální vyhrávky podporují vynikající zpěv. A ač všechny hudebníky Seal na konci koncertu představí, stejně působí tak trochu anonymním dojmem. To se ale vlastně tak nějak dá čekat.

Koncert pokračuje dál a znějí písně jak z dřívějších let, tak ze současnosti a dokonce i z ještě dosud nevydaného alba. Ale nějaký výrazný rozdíl není patrný. Neagresivní pohodová, spíše pomalejší hudba bez větší invence. Přesto je ale poslech takových písní bez větších výhrad, protože nad vším je slyšet skvělá barva hlasu a jeho síla. Jednoduše řečeno, Seal si může dovolit nijak více neexperimentovat, jelikož už jeho vokál je v podstatě „samostatnou hudbou“ .

Při povídání si s publikem mezi písněmi působí Seal trochu zmateně, ale celkem vtipně. Asi nejlepší dialog s publikem byl na téma, co dělají diváci proti vedru. Odpovědí mu bylo: „drink beer“. To Seal ještě celkem pochopil, ale když svou otázku konkretizoval – co dělají proti vedru ženy, odpovědí mu taktéž bylo: „drink beer“. Jako důkaz světového prvenství v pití piva a postupující emancipace to myslím mluví za vše.

Písní Crazy končí hlavní část koncertu a pak už jen přídavek v podobě dalších třech písní, přičemž tu poslední hraje na pódiu úplně osamocený Seal sám na kytaru.

Shrnuto – Seal je především zpěv, to se ukázalo i u tohoto koncertu. Ne že by snad vše ostatní kromě vokálů bylo nějak méněcenné, ale rozhodně se dá říci, že lze přemýšlet o věcech, které by jeho hudbu a koncerty ještě více pozvedly. Každopádně – nemyslím si, že by svým vystoupením někoho zklamal, odezva u diváků byla totiž jednoznačně pozitivní a dá se předpokládat, že pokud do Prahy zavítá znou, znovu bude opěvován.